Město Hranice

Město Hranice se rozprostírá na území Moravské brány, a to převážně na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 260m. Jeho rozloha činí přes 52 km2 spolu s integrovanými obcemi. Na základě statistických údajů žilo k 31.12.2006 na území města Hranic 19 482 obyvatel. Moravská brána v níž Hranice leží se nazývá Bečevská brána. Rozprostírá se mezi Oderskými vrchy a Podbeskytskou pahorkatinou (Maleník). Bečevská brána má ráz ploché pahorkatiny, její nadmořská výška je v rozmezí 205–366m nad mořem.

Hranice náleží mezi města, která leží ve velmi zajímavém přírodním prostředí. Město bylo založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi říčkami Ludinou a Veličkou. Hranice se již dříve staly hlavním železničním a silničním koridorem ve zdejším kraji spojující Přerov s Ostravou a další trasa vede z Hranic do Valašského Meziříčí, Beskyd, Vsetína a na Slovensko. K významným a kouzelným místům určitě patří lázně v Teplicích nad Bečvou,které leží v těsné blízkosti města.

Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na pravém i levém břehu řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v devonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. V Hranickém krasu najdeme dva pozoruhodné přírodní útvary. První jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně, které vznikly na základě takzvaného teplicového krasovění. Další dominantou je Hranická Propast, která vznikla na základě zřícení celé soustavy jeskyní. Hloubka propasti doposud nebyla stanovena. Hloubka skal propasti k jezírku byla naměřena 69,5m. Ode dna jezírka byla za pomocí dálkově ovládaného robota naměřena hloubka 205m, ale díky jeskynnímu komplexu, které se zde nacházejí, tato hloubka není konečná. Vzhledem k mocnosti zdejších vápenců by mohla hloubka propasti dosáhnout přes 800 metrů. Hranická propast patří proto k nejhlubší propasti v České republice.

Z geologického charakteru území je zřejmé, že v okolí Hranic se nachází velké množství velice kvalitního vápence, který se zpracovává ve zdejší cementárně.

V jižní části města se rozprostírá státní přírodní rezervace Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka a Nad kostelíčkem.